6 výšlapů v Nízkých Tatrách na oblíbené hory

Nízké Tatry nabízejí mírnější hřebeny než Vysoké Tatry a mnohem víc možností, jak si túru přizpůsobit. Kdo chce vidět to nejznámější, vyrazí na Chopok a Ďumbier. Kdo hledá klid, najde ho na západních a východních koncích pohoří. Šest hor, které popisuji, se liší výškou, náročností i tím, jak se k nim dostanete. Vyberte si podle toho, kolik času a sil máte, a před výšlapem vždy zkontrolujte předpověď počasí.

1. Chopok: nejdostupnější velká hora

Chopok patří k nejnavštěvovanějším vrcholům pohoří, protože k němu vedou lanovky z Jasné i z druhé strany hřebene. Vrchol je dobrým cílem pro ty, kdo nechtějí celý den stoupat. Výhled na hlavní hřeben a na Vysoké Tatry za dobrého počasí vás odmění za krátký výstup. Je to hora, na které potkáte nejvíc lidí.

Pěšky vede cesta z Demänovské doliny nebo ze sedla Čertovica. Kdo vyrazí od údolí, počítá s celodenní túrou a převýšením, které se na první pohled nezdá. Úsek těsně pod vrcholem je kamenitý a při mlze se snadno ztratí značení. Držte se vyznačené trasy.

Chopok je ukázkou, jak počasí rozhoduje o výletu. Zatímco v údolí svítí slunce, na hřebeni může foukat studený vítr a v mlze nevidíte na pár metrů. Vezměte si vrstvy oblečení, pláštěnku a pevnou obuv. Lanovkou se dá vyjet i sjet, takže v případě změny počasí máte únikovou možnost, pokud právě jede.

2. Ďumbier: nejvyšší vrchol pohoří

Ďumbier je nejvyšší horou Nízkých Tater a láká ty, kdo chtějí mít vrchol „na seznamu“. Z Chopku se na něj jde po hřebeni, který je dobře značený a technicky nenáročný. Přesto je to dlouhý výstup, na který potřebujete kondici a rezervu času. Není to procházka v teniskách.

Nejčastější je kombinace obou vrcholů v jedné túře. Rozumné je vyjít brzy ráno, protože odpoledne se v horách často mění počasí a bouřky přicházejí rychle. Pokud se na hřebeni zhorší viditelnost, vraťte se, ať už vám do cíle zbývá cokoli. Slovenské hory jsou vděčné, ale nepříjemné pro nepřipravené.

Pro srovnání s Chopkem je Ďumbier klidnější a méně přeplněný, zvlášť mimo letní sezonu. Dá se zkombinovat s přechodem k sedlu a sestupem do jiného údolí, jenže pak musíte řešit dopravu zpět. Naplánujte si návrat předem a ověřte jízdní řády. Zaměřte se na to, abyste měli dost vody, protože cestou je zdrojů málo.

3. Chabenec: hřeben pro vytrvalé

Chabenec leží na hlavním hřebeni dál od nejvíc navštěvovaných míst. Je to hora pro ty, kdo se chtějí projít po dlouhých travnatých úsecích bez davů. Výhledy jsou rozlehlé a hřeben působí otevřeně. Značená Cesta hrdinů SNP tu vede po hlavním hřebeni a lze na ni navázat z obou stran.

Náročnost je dána hlavně délkou. Jednotlivé úseky nejsou technicky obtížné, ale kilometry se sčítají a hřeben nenabízí mnoho úkrytů. Jasné ráno ještě neznamená jasné odpoledne. Pokud nevíte, jak dlouho půjdete, raději si přidejte hodinu rezervy.

Jídlo a vodu nesete celou cestu, protože občerstvení je jen na pár místech. Chaty slouží jako opěrný bod, ale otevírací doba se mění, takže ji ověřte předem. Mobilní signál může na hřebeni vypadávat. Řekněte někomu, kam jdete a kdy se vrátíte.

4. Veľká Chochuľa: za výhledem na západ

Veľká Chochuľa leží blíž k západnímu konci pohoří a dobře se hodí pro ty, kdo chtějí krásný výhled bez nejvyšších nadmořských výšek. Cesta stoupá postupně a není příliš strmá, takže se hodí i pro méně zkušené turisty s dobrou kondicí. Je to ideální volba, pokud chcete vyzkoušet, jak vás horský terén baví. Rodiny s dětmi školního věku tu najdou přiměřený cíl.

Oproti Chopku a Ďumbieru je tu klidněji, i když v hlavní sezoně se potkáte s dalšími turisty. Vrchol je travnatý a otevřený, takže dobře vidíte vyvíjející se počasí. To se hodí, protože včas poznáte blížící se bouřku. Do údolí se pak můžete vracet po jiné značce, pokud si ji předem vyhledáte na mapě.

Na podzim se zde dá vidět barevná krajina a dobrá viditelnost. Večery jsou ale chladné a dny kratší, proto s sebou vezměte čelovku. Zimní podmínky patří do jiné kategorie a vyžadují odpovídající výbavu a zkušenost. V takových měsících zvažte, zda chcete jít bez znalosti terénu.

5. Krakova hola: pro klidnější den

Krakova hola je známá spíše mezi místními a těmi, kdo hledají méně rušnou túru. Vrchol je travnatý a výhledy sahají na okolní údolí i hřebeny. Přístup je méně frekventovaný, takže potkáte hlavně horské pastviny a ticho. Hodí se, pokud chcete pohyb bez tlačenice.

Nevýhodou je horší dopravní dostupnost. Na východiště se dostanete autem, veřejná doprava jezdí méně často a na některých úsecích vůbec. Naplánujte si trasu s ohledem na to, kde zaparkujete. Vyhněte se tomu, abyste se vraceli za tmy.

Značené cesty nejsou vždy tak dobře udržované jako na nejznámějších hřebenech. Po dešti může být půda rozbředlá a kameny kluzké. Dobrá obuv se zde vyplatí víc než kdekoli jinde. Mapa v telefonu s offline stažením je vhodný doplněk, ne náhrada papírové mapy.

6. Králova hole: východní velikán

Králova hole patří mezi nejvyšší hory východní části pohoří a je rozpoznatelná podle vysílače na vrcholu. Výhledy sahají hodně daleko, pokud je dobrá viditelnost. Je to náročnější výlet, protože se k ní jde delší dobu a vrchol je vystaven větru. V létě je to příjemná túra, v chladném období vyžaduje více opatrnosti.

Nástupní místa najdete v údolích kolem pohoří, ale cesty se liší délkou a strmostí. Než vyrazíte, prostudujte mapu a vyberte trasu podle své kondice. Kdo má málo času, může zvolit kratší variantu a nemusí se snažit o celé okruhy. Nadmořská výška znamená větší rozdíl teplot než v údolí.

Pro srovnání s ostatními pěti horami je Králova hole spíše pro zkušenější. Nedoporučuje se jít sám v nepříznivém počasí a bez zkušeností s orientací. Pokud se dostanete do potíží, volejte jednotné číslo tísňového volání 112. Na horách lze také kontaktovat Horskou záchrannou službu.

Zdroje

• Správa Národného parku Nízke Tatry
• Horská záchranná služba (Slovensko)
• Klub slovenských turistov