Začal jsem s freedivingem můj pohled na moře se změnil
Dvanáct let studia mořské biologie. Stovky přečtených vědeckých článků. Hodiny strávené v laboratoři nad vzorky. A pak přišel den, který změnil můj přístup k výzkumu - den, kdy jsem se poprvé ponořil bez přístroje mezi korálové útesy, které jsem do té doby studoval jen z fotek a vzorků.
Od mikroskopu k moři
Na univerzitě nás učili vědecké metody, statistiku, taxonomii. Všechno důležité věci. Ale až při freedivingu jsem opravdu pochopil, jak funguje podmořský ekosystém. Je totiž obrovský rozdíl mezi pozorováním ryby v akváriu a tím, když ji sledujete v jejím přirozeném prostředí, bez bublin a hluku potápěčského přístroje.
K freedivingu jsem se dostal náhodou během výzkumného pobytu na Galapágách. Místní rangers ho používali při monitoringu mořských leguánů. "Bez bublin se jich bojí míň," vysvětlovali. Měli pravdu. A nejen u leguánů.
Vědecký přístup k freedivingu
Jako vědec jsem ke všemu přistupoval metodicky. Studoval jsem fyziologii freedivingu, změny tlaku, vliv hloubky na lidské tělo. Fascinovalo mě, jak se tělo dokáže adaptovat na extrémní podmínky. Vlastně jsem se stal subjektem vlastního výzkumu.
První měsíce byly frustrující. Chtěl jsem hned dolů, sbírat data, pozorovat. Ale můj instruktor, bývalý námořní biolog, mě brzdil. "Nejdřív musíš rozumět sobě, pak teprve můžeš rozumět oceánu." Klasická vědecká metoda - nejdřív základní výzkum, pak aplikovaný.
Výbava: Minimalistická věda
Jako vědec jsem byl zvyklý na složité přístroje a vybavení. Freediving mi ukázal krásu jednoduchosti. Maska, šnorchl, ploutve - to je všechno, co potřebujete. No, a samozřejmě pořádný neoprén, když trávíte hodiny pozorováním chování ryb.
Po dlouhém testování jsem skončil u výbavy od Sopras. Je to italská firma, která od roku 1995 vyrábí potápěčské vybavení. Jejich neopreny pro freediving jsou nejen teplé, ale taky velmi tiché ve vodě - důležitý faktor při pozorování mořských živočichů.
Nový pohled na výzkum
Freediving změnil způsob, jak dělám výzkum. Dřív jsem spoléhal hlavně na data z přístrojů a vzorky. Teď kombinuju technologii s přímým pozorováním. Když studujete chování ryb parrotfish při čištění korálů, žádná kamera vám nedá tak komplexní obrázek jako osobní pozorování.
Pamatuju si moment, který tohle všechno změnil. Sledoval jsem chování medúz v různých hloubkách. S přístrojem bych je rušil bublinami a prouděním. Při freedivingu jsem mohl viset nehybně ve vodě a pozorovat jejich přirozené chování. Ta data změnila náš pohled na jejich migrační vzorce.
Výzvy vědeckého freedivingu
Největší výzva? Kombinovat vědeckou přesnost s omezeními freedivingu. Nemůžete si vzít pod vodu laboratorní deník. Všechna pozorování musíte udělat na jeden nádech a zapamatovat si je. Vyvinul jsem si systém mentálních poznámek a podvodních značek.
Další věc je plánování výzkumu podle svých freedivingových schopností. Někdy potřebujete pozorovat něco v hloubce, kde můžete strávit jen pár desítek sekund. To vyžaduje perfektní přípravu a často několik ponorů.
Nezapomenutelné objevy
Jeden z nejzajímavějších objevů jsme udělali při studiu symbiózy mezi sasankami a klaununy. Při freedivingu jsme si všimli, že klauní rybky mají jiné vzorce chování v přítomnosti potápěčů s přístroji než při našich tichých návštěvách. To vedlo k přehodnocení některých předchozích výzkumů.
Nebo ten den, kdy jsme během freedivingu objevili nový druh sasanky v hloubce 30 metrů. Byla tak malá, že by ji potápěči s přístroji pravděpodobně přehlédli, soustředění na své přístroje a vybavení.
Předávání znalostí
Teď učím freediving ostatní mořské biology. Je radost vidět jejich tváře, když poprvé pozorují mořský život bez bariéry potápěčské výstroje. Jeden student mi řekl: "Je to jako rozdíl mezi čtením knihy o džungli a procházkou v ní."
Vyvinul jsem speciální kurz "Vědecký freediving" - kombinaci freedivingových technik a vědeckých metod pozorování. Učím biology, jak maximálně využít omezený čas pod vodou, jak provádět systematická pozorování na jeden nádech.
Pro začínající vědce-freedivery
Pokud jste vědec a uvažujete o freedivingu, začněte pomalu. Vědecká zvědavost je skvělá motivace, ale pod vodou musí být bezpečnost na prvním místě. Naučte se základy freedivingu, než začnete s výzkumem.
Nejdůležitější je trpělivost. Jak ve vědě, tak ve freedivingu. Někdy strávíte týdny přípravou na pozorování, které trvá jen pár minut. Ale ty minuty mohou změnit naše chápání oceánu.
Současné výzkumné projekty
Momentálně pracuju na výzkumu vlivu zvyšující se teploty oceánů na chování mantis shrimp (strašků). Jsou to fascinující tvorové s nejsložitějším zrakem v živočišné říši. Freediving nám umožňuje pozorovat je v jejich přirozeném prostředí bez rušení.
Začali jsme taky s programem občanské vědy, kde učíme místní freedivery základy vědeckého pozorování. Jejich postřehy a dlouhodobá přítomnost na jednom místě jsou neocenitelné pro náš výzkum.
Budoucnost vědeckého freedivingu
Věřím, že freediving bude hrát stále větší roli v mořském výzkumu. Nenahradí tradiční metody, ale doplní je o rozměr, který jsme dosud přehlíželi - schopnost pozorovat mořský život v jeho nejpřirozenější podobě.
S postupujícími změnami klimatu a degradací oceánů potřebujeme víc než kdy jindy porozumět mořským ekosystémům. A někdy je k tomu potřeba odložit přístroje a prostě se ponořit na jeden nádech do jejich světa.
P.S.: Jestli jste vědec a zajímá vás kombinace freedivingu s výzkumem, ozvěte se. Rád se podělím o další zkušenosti nebo poradím s metodikou. Protože čím víc nás bude studovat oceány tímto způsobem, tím lépe jim porozumíme a tím lépe je můžeme chránit.
Publikováno: 05. 02. 2025
Kategorie: sportovec