Historie batohů v šesti zlomech od vojáků po vnitřní rám

Batoh vypadá jako věc, která tu byla odjakživa, ale dnešní tvar je výsledkem několika zlomů. Nepatří k nim jeden slavný vynálezce, spíš postupné nápady vojáků, horolezců a výrobců. Tady je šest zlomů, které změnily to, jak nosíme náklad na zádech, a u každého poznámka, kdy ten typ dává smysl dnes. Data uvádíme jen tam, kde jsou spolehlivá. Hodí se, pokud batoh vybíráte a chcete vědět, proč vypadá právě tak.

1. Náklad na zádech od pravěku

Lidé nosili věci na zádech dávno před vznikem prvních výrobců batohů. Stačila kůže, pletený koš nebo plachta svázaná provazem. Takové nosiče se nedochovaly v podobě, kterou bychom mohli přesně popsat. Víme ale, že princip je prastarý.

Vojáci římských legií nosili výstroj na tyči přes rameno. Šlo o praktické řešení, které umožnilo pochodovat s nákladem desítky kilometrů. Ruce zůstaly volné. Nosný prvek tedy sloužil k přenosu váhy, ne k pohodlí.

Kdy to dává smysl dnes: u jednoduchých nosičů pro krátké cesty. Plátěný pytel nebo jednoduchý vak zvládne nákup nebo sportovní věci. Na vícedenní cestu ale váhu nerozloží. Tady končí jeho výhoda.

2. Vojenský vak 19. století

Armády v 19. století potřebovaly, aby voják unesl výstroj a zásoby. Vojenské vaky na záda se zaváděly jako standardní výbava. Zadní strana bývala opřená o tělo a popruhy šly přes ramena. Z toho se vyvinul základ moderního batohu.

Vak z hrubých tkanin byl odolný, ale těžký. Popruhy se zařezávaly do ramen, protože nesly váhu jen na nich. Pohodlí ustupovalo praktičnosti. Tento kompromis řešili až další vynálezci.

Kdy dnes: robustní vak z odolné látky se hodí na práci a drsné zacházení. Kdy ne: na dlouhé túry. Chybějící bederní pás zatěžuje ramena. Vyzkoušejte to s několika kily a poznáte rozdíl.

3. Ruksak a rozvoj turistiky

Slovo ruksak pochází z němčiny, kde Rucksack znamená doslova vak na záda. Rozšířil se s horskou turistikou a výlety do přírody v 19. století. Jednoduchý vak s popruhy nesl jídlo a oblečení. Dodnes se tak říká klasickému turistickému batohu.

Turistika učila výrobce, co zádům vadí. Horníci, lovci a turisté potřebovali vak, který nepromoká a nehoupe se. Přibývaly kapsy, popruhy na lana a úchyty na hole. Funkce začala vyhrávat nad ozdobností.

Kdy dnes: jednoduchý vak pro půldenní výlet je v pořádku. Kdy ne: pro těžší náklad. Vak bez zpevnění se boulí a tlačí do zad. Pro víc než pár kilogramů hledejte lepší nosný systém.

4. Rám, který unese váhu

Kolem roku 1908 se objevila myšlenka rámu, který nese váhu a drží vak od zad. Za jednoho z průkopníků se uvádí norský výrobce. Rám z dřeva, později z kovu, přenášel zátěž na boky. Zbytek vaku se mohl věnovat obsahu.

V polovině 20. století se rozšířily hliníkové rámy. Byly lehčí než dřevěné a umožnily nosit větší náklad. Vnější rám nechával mezi zády a nákladem vzduch. To v horku pomáhalo.

Kdy dnes: vnější rám vyhovuje těžkým, objemným nákladům a horkému podnebí. Kdy ne: v úzkých prostorech, při lezení a na stezkách se spoustou překážek. Rám se zachytává a bortí rovnováhu. Pro běžnou turistiku už nebývá první volbou.

5. Nylon a lehčí tkaniny

Nylon vznikl ve třicátých letech 20. století a postupně se prosadil ve vojenském i civilním použití. Batohy z něj byly lehčí, pevnější a méně nasákavé než z plátna. Kvalita se zlepšovala s dalšími vlákny a povlaky. Výroba se zlevnila a rozšířila.

Nové tkaniny přinesly i vodoodpudivé úpravy a zesílené dno. Zipy a přezky nahradily jednoduché sponky. Batohy začaly být rozmanitější. Materiál se stal rozhodujícím faktorem hmotnosti.

Kdy dnes: lehké tkaniny se hodí na túry a cestování, kde se každý gram počítá. Kdy ne: na práci s hrubými předměty. Tenká látka se snadněji protrhne. Zvažte, co budete nosit a kam.

6. Vnitřní rám a bederní pás

Koncem šedesátých let se objevil batoh s vnitřním rámem. Pruty nebo plechy uvnitř se přizpůsobily zádům a těžiště se přiblížilo tělu. Batoh se tak nehoupe, když lezete nebo lyžujete. Konstrukce se rychle rozšířila.

Zásadní se stal bederní pás. Přenáší většinu váhy na boky, ne na ramena. Správně nastavený pás je důležitější než objem. Většina bolestí ramen vzniká jeho špatným nastavením.

Kdy dnes: pro vícedenní túry, hory a delší trasy je vnitřní rám standard. Kdy ne: na každodenní dojíždění s notebookem. Tam stačí menší městský batoh bez složité konstrukce. Přeplácet nemá smysl.

Časté otázky

Odkud pochází slovo ruksak?

Z němčiny, kde Rucksack znamená vak na záda. Slovo se k nám rozšířilo spolu s turistikou. Dnes se používá pro klasický turistický batoh.

Kdo vynalezl batoh?

Jednoho vynálezce určit nelze. Vak na záda se vyvíjel postupně a přispěli k němu vojáci, horolezci i výrobci. Rozhodující bylo hlavně rozložení váhy.

Je vnitřní rám lepší než vnější?

Záleží na použití. Vnitřní rám se hodí na většinu túr a lezení, vnější na těžký objemný náklad a horko. Rozhodnutí patří k tomu, co a kam nosíte.

Můj tip: Doporučila bych při výběru batohu změřit délku zad a nechat si batoh zatížit závažím přímo při zkoušení. Dobře nastavený batoh poznáte podle toho, že váha spočívá na bocích, ne na ramenou. Pokud po deseti minutách tlačí ramena, zkuste popruhy upravit nebo jinou velikost.

Zdroje

• Národní technické muzeum
• Klub českých turistů